Šikana

Zdaleka ne všechny děti jsou ve škole šikanovány, ale potkat to může každé z nich. Vnímavý rodič si změny v chování dítěte vyvolané zkušeností se šikanou může všimnout jako první.
Doporučujeme všímat si zejména těchto projevů chování:

  • Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.
  • Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.
  • Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.
  • Nechuť jít ráno do školy, dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu.
  • Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem.
  • Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu).
  • Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, možná právě „Nechte mě!“
  • Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí.
  • Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze.
  • Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí.
  • Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům.
  • Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní potíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.).
  • Dítě se vyhýbá docházce do školy.
  • Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku.

 

Co může udělat škola?

Pokud se objeví opodstatněné podezření na šikanu, je potřeba ji správně řešit. Řešení šikany bychom mohli nazvat‚ "pedagogickou chirurgií". Nesmíme podcenit sebemenší detail, nesmí se udělat žádná chyba. Jinak hrozí vážné nebezpečí poškození oběti. Všechny kroky musí být promyšleny. Mluvit budeme o počáteční šikaně, kdy agresoři ještě nevnutili násilí ostatním a většina dětí není na jejich straně. Pokročilá stádia by měli řešit pouze specialisté na problematiku školního násilí a šikanování ve spolupráci se školou.

1. Odhad závažnosti - stádia onemocnění skupiny a rozpoznání, zda nejde o neobvyklou formu šikanování

2. Rozhovor s informátory a oběťmi

3. Nalezení vhodných svědků

4. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky

5. Ochrana oběti

6. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi

7. Výchovná komise

8. Rozhovor s rodiči oběti

9. Práce s celou třídou

(Schéma první pomoci u počátečních stádií šikany Kolář, 2005)

 

Jak postupovat, když moje dítě šikanují?

V případě, že mám podezření, že s mým dítětem něco není v pořádku (pozoruji některé z varovných znaků) nebo mi ono samo o šikaně řekne, je potřeba nejprve zjistit co se vlastně děje.

  • Jak s dítětem o šikaně hovořit? Vyberte si pro rozhovor chvíli, kdy se bude dítě cítit v pohodě. Na rozhovor si udělejte čas, věnujte mu plnou pozornost a nenechte se rozptylovat jinými vlivy (telefony, televize apod.). Dejte mu najevo, že situaci berete vážně a chcete mu pomoci. Zjistěte co nejvíce podrobností (co a kdy se přesně stalo, případně kdo nezúčastněný to může dosvědčit. zjištěné skutečnosti je dobré si zapsat.). Ujistěte dítě svou podporou, rozptylte jeho obavy - dítě může mít pocit, že řešení šikany může jeho situaci i zhoršit. Vysvětlete dítěti, že neřešená šikana se může stupňovat, že nikdo mu nemá právo ubližovat a, že za šikanu si nemůže samo.
  • Jak postupovat dále? Jednou z nejdůležitějších (a současně nejtěžších) věcí, při řešení šikany svého dítěte je nepodléhat emocím. Veškerá jednání budou úspěšnější, pokud se nám podaří vést je věcně a konstruktivně. Situaci neřešte s agresorem ani s jeho rodiči! Riskujete, že se to obrátí proti vám a vašemu dítěti.
  • Obraťte se na školu. Před vstupem do školy si znovu zopakujte pravidlo - udržet své emoce na uzdě. Pokud rozezleně vběhnete do školy a začnete všechny hrubě urážet, nepomůžete vůbec ničemu. Obrátíte proti sobě i ty, kteří by byli ochotni vám pomoct. Nejprve se obraťte na třídního učitele - seznamte ho co nejobjektivněji a nejpodrobněji s tím, co jste zjistili od svého dítěte - použijte své poznámky. (Kdo dítě šikanuje, jak dlouho to trvá, kde se šikana odehrávala, jak šikana probíhala, případní svědci. Buďte co nejkonkrétnější, pokud je šikana doprovázena  kyberšikanou, doplňte své záznamy kopiemi urážejících mailů, SMS apod.) Domluvte se s učitelem, že z jednání bude pořízen zápis a požadujte ho. Máte na to právo. Pokud s třídním učitele nemáte dobrý vztah, obraťte se na výchovného poradce nebo   metodika prevence. Pokud vaše jednání s učitelem opakovaně selhává, obraťte se na ředitele školy. Předložte mu zápisy, jak jste dosud šikanu svého dítěte řešili. V případě, že se ani vedení školy řešení šikany dostatečně nevěnuje, máte možnost podat stížnost zřizovateli nebo České školní inspekci. V případě, že máte podezření na trestný čin (vydírání, vyhrožování, krádež apod...) obraťte se na Policii ČR.     Škola je povinna se vaším oznámením zabývat. Kroky při řešení šikany by měly být v souladu s Metodickým pokynem MŠMT.